Vodní želvy

Kajmanka dravá (Chelydra serpentina)

[Best_Wordpress_Gallery id=“42″ gal_title=“Kajmanka dravá“]

Jedná se o velké a poměrně agresivní vodní želvy pocházející ze severní Ameriky. Kromě nároku na prostor, nejsou nijak zvlášť náročné. Přijímají téměř jakoukoliv živočišnou potravu a velice rychle rostou. Momentálně chováme dopělé trio, již se nám několikrát povedl i odchov. Celý náš chov jsme popsali v krátkém článku který naleznete v příslušné rubrice.

Kajmanka supí (Macroclemys temminckii)

Jedná se o největší druh sladkovodní želvy Szalay Szalayová (1984 viz použitá literatura) uvádí, že může dosáhnout hmotnosti až 200 kg a délky karapaxu přes 70 cm.  Je proto vhodná spíše do velkých chovných zařízení skleníků a podobně. Vzhledem k její minimální pohybové aktivitě jsou její prostorové nároky relativně malé, ale přesto želvu o velikosti více než 50 cm a hmotnosti několik kilogramů až několik desítek kilogramů do běžného pokojového terária opravdu nenacpete. V našem chovu se zatím nachází jedno malé mládě které začíná poměrně pěkně růst. Kajmanka supí není tak agresivní jako kajmanka dravá přesto je při manipulaci s ní potřeba zvýšené opatrnosti. Naše malé mládě přijímá jako krmení běžná krmiva pro vodní želvy (granule, mražené patentky), ryby a rybí maso a mláďata myší. Oproti kajmance dravé vyžaduje podle našich zkušeností poněkud teplejší vodu.

Klapavka obecná (Sternotherus odoratus)

[Best_Wordpress_Gallery id=“45″ gal_title=“Klapavka obecná“]

Klapavka obecná patří k nejmenším druhům želv. Dospělí jedinci dosahují délky kolem 12cm. Malá velikost a relativní nenáročnost na stravu a vybavení terária z těchto želv činí velice vhodné chovance bytových terárií. V současné době máme chovnou skupinu skládající se ze dvou samců a čtyř samic. Tyto želvy pravidelně odchováváme od roku 2013. Článek o chovu těchto želv nalezne v příslušné rubrice.

 

Klapavka kýlnatá (Sternotherus carinatus)

Tato klapavka je o něco málo náročnější na teplo než předchozí druh. Ostatní nároky má téměř stejné. Pochází ze severní ameriky kde obývá malé vodní nádrže. Momentálně chováme čtyři mladá zvířata a rádi bychom dali časem dohromady chovnou skupinu.

 

Klapavka štírovitá (Kinosternon scorpioides)

[Best_Wordpress_Gallery id=“44″ gal_title=“Kinosternon scorpioides“]

 

 

 

 

Klapavka štírovitá je z námi chovaných klapavek nejnáročnější na teplo. Nádrže vytápíme na 28 °C. Jako potravu želvi přijímají hlavně ryby a hmyz, ale nepohrdnou ani sušenými korýši a granulovanými krmivy pro vodní želvy. Chováme skupinu 2,4 první odchov se nám podařil již v roce 2007 od roku 2009 se pravidelně rozmnožují. Více informací o našem chovu těchto želv naleznete v rubrice články.

 

Želva nádherná a jejich příbuzné z komplexu Trachemys scripta

V současné době je dovoz a jakýkoliv prodej všech jedinců z komplexu druhu Trachemys scripta zakázán. Podle nařízení EU se jedná o invazivní druhy. Tyto želvy  jsou často vypouštěny nezodpovědnými chovateli do volné přírody. V podmínkách České republiky jsou schopné tyto želvy přezimovat a v jižnějších státech EU jako je Řecko a Itálie se dokonce i rozmnožuje.  To vedlo k výše zmíněnému zákazu jejich dovozu a prodeje na území EU. V soukromých chovech je možné nechat dožít starší jedince, ale musí být drženi odděleně samci a samice aby nedošlo k rozmnožení a musí být zabráněno jejich úniku do volné přírody. V našem chovu se nachází několik dospělých samic želvy nádherné (Trachemys scripta scripta). Nejstarší samici máme v chovu již od roku 1988 je jí tedy téměř 30 let. V minulosti se nám podařil i odchov těchto běžně chovaných želv, ale nejen z důvodu zákazu rozmnožování všech želv z komplexu druhu Trachemys scripta již o dalším odchovu neuvažujeme. Máme pouze dospělá zvířata která jsme získali většinou jako nechtěná a jejich přijmutím do chovu jsme předešli nežádoucímu vypouštění přerostlýc želv nezodpovědnými chovateli do volné přírody. Kromě klasických zvířat určených jako želva nádherná (Trachemys scripta elegans) chováme ještě samičku želvy bělolícé (Trachemys scripta scripta).  Želva bělolícá (Trachemys sripta scripta) je velice blízkou příbuznou želvy nádhrené (Trachemys scripta elegans).

Želva kohnova (Graptemys cohni)

Želvy rodu Graptemys  částěčně nahradilii po zákazu dovozu želvy nádherné, ale přesto pro ně platí v podstatě to samé. Jako želva mapová Graptemys kohnii je nabízeno nejčastěji několik druhů z rodu Graptemys a pravděpodobně i mezidruhový křáženci vyprodukovaní v USA na farmách. Nejčastěji se jedná druhy Grpatemys cohnii, Graptemys pseudogegraphica, Graptemys geographiva a Graptemys ouachytensis. Nároky těchto druhů jsou velice podobné, proto konkrétní správné určení druhu není až tak pdstatné.  Pro svojí velikost a výbornou schopnost plavat se hodí do velkých akvaterárií a zahradních rybníčků Stručný článek o jejich chovu naleznete v rubrice články.

Želva zelenavá (Testudo hermanni boetgeri)

Tyto želvy patří k nejčastěji chovným druhům suchozemských želv. Nejvohnější je chov ve venkovním výběhu. Přes zimu želvám dopřáváme zimní spánek nejlépe ve sklepě nebo v lednici při teplotě 5 – 12 °C.

Želva uhlířská (Chelonoidis carbonaria)

Želva uhlířská patří k větším druhům suchozemských želv, může dorůst až do velikosti 50 cm a dosahuje značné hmotnosti až 15 kg. Náš chovný samec váží něco kolem 9kg. Terárium pro tyto želvy musí být dostatečně prostorné, dobře vytápěné a opatřené zdrojem UV záření. V letních měsících je vhodný chov ve venkovním výběhu s teplým úkrytem, ideálně s možností průchodu do teplé vnitřní ubykace.V současné době chováme dopspělá zvířata žlutohlavé formy želvy uhlířské v teráriu o ploše přibližně 3 m čtvereční.  Od roku 2015 se nám je daří rozmnožovat. Ale ještě nemůžeme zdaleka prohlásit jejich chov za zvládnutý. Máme problémy s líhnivostí a oplozeností vajec. Doufáme, že již brzy se nám podaří jejich chov zvládnout a pravidelně odchovávat dostatečný počet životaschopných mláďat.

Želva stepní (čtyřpstá) (Agrionemys hrosfieldi)

Tyto želvy nenaleznete jak v našem chovu, tak  v naší prodejně. Do budoucna doufáme, že se nám podaří sestavit větší skupinu těchto zajímavých želv. Rádi bychom se pokusili i jejich rozmnožení.  Více informací o chovu naleznete v rubrice články.

Želva vroubená (Testudo marginata)

Krátkokrčka červenobřichá (Emydura subglosa)

Jedná se o středně velký druhy převážně masožravé želvy. Patří do skupiny skrytohlavých želv což znamená, že nemůže hlavu zatáhnout klasicky do krunýře, ale ztahuje ji pouze do strany. Tyto želvy vyžadují teplejší prostorné akvaterárium.

Dlouhokrčka Siebenrockova (Macrochelodina rugosa)

Tyto zajímavé skrytohlavé želvy se v minulosti poměrně často dovážely z Indonésie. V současné době se dají sehnat i odchovy, odchovává je například Zoo Plzeň. V našem chovu jsme měli mladé trio které bez problému žilo v nádrži o rozměrech 100x 50 x 50 cm s menším vodním sloupcem. Teplota v nádrži byla udržována kolem 27°C. Želvy ze začátku přijímaly pouze hmyz a jeho larvy později malé živé rybyčky. Během roka přivykly domácímu chovu a začaly konzumovat vše co nabízíme ostatní vodním želvám, tedy ryby a rybí maso myší holátka, mražené patentky a kvalitní granule pro vodní želvy. Zajímavé je, že jsem je nidky neviděl v nádrži plavat jako to dělají například v Pražské zoo v tropické řece pavilonu Indonézská džnungle.

Dlouhokrčka rotiská (Chelodina mccordii)

 

Dlouhokrčka novogvínejská (Chelodina novoguineae)

Klapavka běloústá (Kinosternon leucostomum)

Klapavky běloústé, jsme z prostorových důvodů přenechali jiným chovatelům. V současné době (jaro 2018) máme v líhni ještě dvě vajíčka.

Želva čínská (Mauremys sinensis)

[Best_Wordpress_Gallery id=“46″ gal_title=“Ocadia“]

 

Jedná se o středně velkou převážně býložravou želvu. Je vhodná opět hlavně do velkých vytápěných a dobře filtrovaných nádrží. Svými exkrementy a zbytky rostlinné potravy poměrně hodně zatěžuje vodní nádrž. Proto se bez výkonného externího filtru prakticky neobejdeme. Tyto želvy jsou náročnější na teplo než druhy pocházející ze severní ameriky a chov v zahradním jezírku je možný pouze v nejteplejších měsících v roce. V našem chovu  se nám je povedlo opakovaně rozmnožit. S prostorových důvodů jsme je přenechali jinému chovately. Stručný článek o chovu těchto želv nám vyšel také v časopice Fauna a jeho elektonickou podobu naleznete na stránkách www.Ifauna.cz na tomto odkaze a jeho pokračování jsme uveřejnily v naší rubrice články na těchto stránkách

 Želva Reevsova (Mauremys reevsi)

Druhy které již nechováme

Kožnatka čínská (Pelodiscus sinensis)

Kožnatky jsou opravudu krásné a zajímavé vodní želvy. Nejčastěji se dováží a prodává právě kožnatka čínská (Pelodiscus sinensis). Vcelku běžně nabízené jsou také kožnatky rodu Apalone (Apalone ferox, Apalone spinifera), ale tyto severoamerické druhy dorůstají podstatně větších rozměrů. Proto bych je začínajícím chovatelům vodních želv určitě nedoporučil.  Při nákupu roztomilého mláďátka se musí chovatel připravit na to že z něj vyroste zvíře velké kolem 20 cm a velice agresivní. S většímy kožnatkami je poměrně obtížná manipulace. Důležitý je také dostatečný prostor pro plavání. Jejich ladný pohyb vynikne pouze v opravdu velké nárži. V minulosti jsme chovali mladý pár od mláďat. Po několika málo letech už jim nestačily ani nádže o bjemu 250l a proto jsme je přenechaly jinému chovately. Jedná se o poměrně agresivní zvířata proto je vhodnější chov jednotlivě. Kožnatky lze doporučit někomu kdo je schopen a ochoten jednomu zvířeti poskytnout prostor alespoň 150 cm na délku a přibližně 50 x 50 cm hovoříme tedy o nádrži o minimálním objemu 350 – 400 l na jedno zvíře.

 

Želva ouachytská (Graptemys ouachytensis)

 

Jedná se o zvířata která jsou k nám dovážena spolu s ostatními želvami rodu graptemys a mají i stejné nároky. V našem chovu jsme měli pouze jednoho samce, který se nároky a způsobem života nelišil nijak od ostatních želv rodu graptemys.

 

Želva pralesní (Chelonoidis denticulata)

Želva pralesní pochází z pralesů jižní Ameriky. Dosahovanou velikostí až 80 cm se řadí k velkým druhům suchozemských želv. Vyžadují celoročně teplé a vlhké terárium s možností koupání. V nejteplejších měsících je možný chov ve venkovním výběhu.

Želva pardálí (Stygmochelys pardalis)

Chovem těchto želv jsme se již v minulosti zabývali, bohužel ne příliš úspěšně. Rád bych na tomto místě varoval zejména začínající chovatele před nákupem těchto želv pocházejích z Importu z Afriky. Importované želvy pardálí často trpí na vnitřní parazity a jsou i celkově citlivější a vnímavější k případným chovatelovým chybám. O tom jsme si již bohužel přesvědčily i na vlastní kůži.