Želva uhlířská (Chelonoidis carbonaria)

Želva uhlířská (Chelonoidis carbonaria) se vyskytue v jížní Americe,  patří spíše k větším druhům může vážit až 15 kg a dosahuje délky krunýře 30 – 50 cm. V přírodě se vyskytuje několik populací které se liší zbarvením hlavy a tvarem krunýře. Vyskytuje se žlutohlavá a červenohlavá forma želvy uhlířské. Některé populace mají klasický kulatý tvar krunýře a některé mají protáhlý krunýř tvarem připomínající sedlo.

Chov

Vzhledem k místu původního výskytu potřebuje tato želva vyšší teploty. Noční teplota by neměla klesat pod 20 – 22°C denní teplota v teráriu by se měla pohybovat mezi 25 – 28°C. Proti většině chovaných druhů potřebuje vyšší vlhkost vzduchu. Chov ve venkovním výběhu je možný pouze v teplých měsících roku a je vhodné želvám dopřát vytápěný úkryt případně průchod do skleníku.

Nejdůležitější je vybrat vhodné terárium. Pro chov jedné suchozemské želvy můžeme vycházet ze vzorečku, kdy délka terária odpovídá 5 násobku délky krunýře želvy a šířka by měla být přibližně 80% délky. Výška terária není rozhodující. Tolik doporučení  Ústřední komise pro ochranu zvířat. V praxi bych doporučil pro menší zvířata spíše relativně větší nádrže. Kde se daleko lépe vytvoří potřebný teplotní gradient Nejlépe se osvědčily otevřené nádrže tzv. želví stoly. Při chovu želvy uhlířské si musíme uvědomit, že pokud máme několik dospělých želv uhlířských, budeme potřebovat terárium o podlahové ploše několika metrů čtverečních.

Důležité je zajištění vhodného místa pro vyhřátí na provozní teplotu, tedy něco kolem 35 – 40°C, u menších mláďat spíše kolem 30 – 32°C. Velice důležité je při chovu suchozemských želv zajištění kvalitního zdroje UV-B záření.  V teráriu by měla být vždy jedna topná žárovka a jeden zdroj UV-B záření v menších teráriích se osvědčily kompaktní zářivky s podílem UV-B záření. Ve větších teráriích a výbězích je vhodnější použití speciálních výbojek s podílem UV-B záření, které jsou daleko účinnější. Nesmíme zapomenout na pravidelnou obměnu všech UV-B zdrojů. Že žárovka svítí, neznamená, že ještě vyzařuje dostatek UV záření. Žárovky by se měly obměňovat přibližně po půl roce.

Nezbytný je také tmavší chladnější a hlavně vlhčí kout sloužící želvám k odpočinku. Zdroj světla a tepla nikdy neumisťujeme do středu nádrže, ale k jedné straně, umožníme tak želvě vybrat si teplotu, která jí zrovna vyhovuje.

Jako substrát používáme směs rašeliny, písku a lignocelu. Výška substrátu alespoň v jednom rohu musí být natolik velká, aby umožnila zahrabání celé želvy.  Želvy obecně rády překonávají překážky proto je dobré terárium vybavit různými kořeny a kameny, které rozčleňují prostor.

Naprosto nevhodný je chov želv volně po bytě. V bytě nikdy nevytvoříte želvě vhodné místo k vyhřátí, dochází zde k průvanu a dříve nebo později se Vaší želvě něco přihodí. 

 

Krmení

Pokud se želvy pasou ve venkovním výběhu, je výživa vyřešena. V teráriu by přes léto měla základ krmné dávky tvořit pampeliška, jetel a jitrocel. V zimním období, pokud želvy podáváme směs tvořenou zeleným čínským zelím, polníčkem, rukolou a strouhanou mrkví. Jako doplňkové krmení můžeme želvám občas podávat různé druhy ovoce.  Před příliš častým podáváním živočišných krmiv a ovoce bych ovšem rád každého chovatele rád varoval. Dochází potom k příliš rychlému a nerovnoměrnému růstu krunýře a zbytečně želvám zatěžuje  játra a ledviny.  Salát a citrusové plody želvám nepodáváme vůbec, tyto rostliny mají špatný poměr vápníku a fosforu a může dojít k odvápnění želv.

 

www.terachov.cz