Odchov želvy čínské (Mauremys sinensis, Gray 1834)   v teráriu

Tímto článkem bych rád navázal na svůj článek vydaný v časopise Fauna  dostupný je na jejich internetových stránkách. K pokračování mě přimělo hlavně opakované rozmnožení těchto  želv.

Způsob krmení se od minula nezměnil, proto jenom stručné shrnutí. Želva čínská (Mauremys sinensis) je převážně býložravá vodní želva z čeledi batagurovití (Bataguridae). V letních měsících krmíme želvy hlavně trhanými bylinami s převahou smetánky lékařské, jetele a jitrocele. V zimních měsících podáváme hlavně čínské zelí . Želvy ochotně přijímají také živočišné krmení například ryby, myši,  potkany a různý hmyz a jeho larvy. Zelím krmíme denně, živočišnou potravu podáváme dvakrát až třikrát  týdně. Občas přidáváme také kvalitní granule pro vodní želvy (Tetra, Sera) a mražená krmiva pro akvarijní ryby hlavně pakomáří larvy tzv. patentky.

Od napsání minulého článku samice poněkud povyrostly, karapax  největší měří přibližně 30 cm. V roce 2013 byly želvy přemístěny do velkého akvaterária. Vodní nádrž má objem 420 litrů, její rozměry jsou 120 x 70 x 50 cm. Při hloubce vody 50 cm konečně vyniknou dokonalé plavecké schopnosti těchto želv.  Souš navazuje na akvárium a je vytvořena z OSB desky  obložené dlaždicemi. Na souši je umístěna plastová nádoba naplněná čistým vypraným říčním pískem, ta slouží samicím  jako kladiště. Celková plocha terária je  180 x 70 cm.  Osvětlení je zajišťováno lineární  UV- B zářivkou o délce 120 cm s výkonem 36 W. Vytápění zajišťují dvě 20 W halogenové bodovky. V chovné místnosti dosahuje teplota vzduchu 25 – 30 °C proto není potřeba silnější zdroj tepla. Teplota vody se pohybuje mezi 23  – 28°C.

Zpočátku byl problém s filtrováním vody. Důvodem je vysoký podíl vlákniny ve výkalech těchto želv. A běžně používané externí filtry se brzy zacpaly. Tento problém vyřešil až přepadový filtr. Kdy voda přepadává samospádem do příhradového filtru  a dále protéká přes filtrační média a je nasávána do standardního externího filtru Tetratec EX 600. Kterým prochází v podstatě čistá přefiltrovaná voda.

Nyní bych rád přistoupil k popisu rozmnožení našich želv. Letní pobyt ve venkovním  jezírku působí na želvy jako klidové období.  Jsou méně aktivní a méně přijímají potravu.  Po přemístění do teplejšího vnitřního  terária. Se dramaticky zvýší příjem potravy a  dochází k nástupu pohlavní aktivity. Všechny tři samice pravidelně kladou přibližně za měsíc po přendání ze zahradního jezírka do vnitřní ubikace.

K prvnímu odchovu došlo v roce 2012. Želvy nakladly  ještě ve 200 litrovém akváriu ve kterém bylo kladiště vytvořené z plastového boxu naplněného směsí písku a rašeliny. Nad tímto kladištěm byla zavěšena 20 W halogenová bodovka.  Po přestěhování do většího terária zůstalo kladiště prakticky stejné. Pouze směs rašeliny a písku jsme nahradili čistým propraným pískem, který tolik neznečišťuje vodu. Dvě samice pravidelně zahrabávají vejce do připravené nádoby. Třetí samice zatím pokaždé roztrousí  vejce po dně nádrže.  Všechna vejce,  i ta nalezená ve vodě jsme přemístili do plastových nádob naplněných vlhkým vermikulitem. Nezahrabaná vejce a vejce z vody byla pravděpodobně neoplozená a dále se nevyvíjela. Na ostatních se během týdne vytvoří bílý proužek, který se postupně rozšiřuje směrem od středu k okraji vejce. Neoplozená vejce jsou po čase zbarvena spíše do růžova.  V roce 2012 bylo v největší snůšce 8 vajec ze kterých se vylíhlo 7 mláďat, druhé dvě snůšky byly po 4 vejcích. Z jedné se vylíhla 3 mláďata druhá byla bohužel neoplozena. Inkubační doba při teplotě 26 – 29°C byla 60 a 62 dní. V roce 2013 došlo ke stěhování chovu do větších prostor. Opět byly tři snůšky největší čítala 10 vajec a ostatní dvě po 8 vejcích. Ze všech nakladených vajec se bohužel vylíhla pouze tři mláďata. Podmínky v líhni se nezměnily a také inkubační doba zůstala stejná. Většina vajec byla neoplozená a tři mláďata uhynula koncem inkubace ještě ve vejci.

V roce 2014 samice snášely opět po přenesení z venkovního jezírka do terária. Každá samice snesla dvě snůšky přibližně v měsíčním rozestupu  a největší snůška obsahovala  17 vajec další snůšky obsahovaly od čtyř do 10 kusů.  Tentokrát se vylíhla většina vajec a inkubační doba se opět pohybovala okolo 60 dní.

                                 Líhnoucí se mláďe želvy čínské (Ocadia sinensis)

Odchov mláďat probíhá prakticky stejně jako chov dospělých zvířat. Malé želvičky jsou věrnou kopií rodičů. K odchovu většiny mláďat plazů používáme plastové boxy se kterými se snadno manipuluje a dobře se v nich udržuje hygiena. Nad odchovným boxem pro malé želvy čínské (Mauremys sinensis) je umístěna 20 W halogenová žárovka a zářivka s podílem UV-B záření. Pod žárovku umísťujeme kořen nebo kámen sloužící želvám jako ostrůvek na slunění a zároveň jako úkryt. Již malá mláďata výborně plavou a jistě ocení vyšší vodní sloupec, samozřejmě za předpokladu, že mají možnost odpočinout si na mělčině.

Krmení mláďat je také v podstatě totožné s dospělými.V rozporu s údaji uváděnými v literatuře přijímají i malá mláďata značný podíl rostlinné potravy.  Dále podáváme kvalitní granule pro vodní želvy (Sera, Tetra). Ze živočišných krmiv se nám osvědčily hlavně  mražené larvy pakomárů tzv. patentky, nitěnky a kousky ryb.

Vzhledem ke své nenáročnosti a cenové dostupnosti jsou tyto želvy vhodné i pro začínající chovatele, ale rád bych upozornil na nutnost větší vodní nádrže a kvalitní filtrace. Větší objem vody je velice důležitý i při chovu ostatních běžně dostupných druhů středně velkých želv.

Použitá literatura:

Petr Štěpán: Želva čínská (Mauremys sinensis, Gray 1970) v teráriu, Fauna on line dostupné z www.ifauna.cz

Moravec J. 2008: České názvy živočichů VII. Plazi (Reptilia)1. Želvy (Testudines) Krokodýli (Crocodylia) Haterie (Rhynchocephalia), Praha 39 str. ISBN 978-80-7036-251-8

Szalay F. & Szalayová H. 1990: Želvy. SZN, Praha, 144 str.

Zych J. 2006: Želvy v přírodě a v péči člověka. Brázda, Praha, 168 str.

 

Ing. Petr Štěpán

Pšovlky

petr-terarista@seznam.cz