Úvod:

Tento druh jsme několik let chovali a úspěšně rozmnožovali. Jedná se o velmi vhodný druh i pro začínající chovatele. V přírodě vede velmi zajímavý způsob života o kterém sče v teraristických příručkách mnoho nedočteme.

Rešerše

1.Popis

Drápatky jsou zbarveny šedě (Štraub et Niedl 1971), šedohnědě (Bruins 2001) ,nebo olivově zeleně s černým mramorováním ( Kocourek et Modrý 2003 ). Samice mají vnitřní stranu předních končetin nažloutlou u samců může být až černá (Vergner et Vergnerová 1986). Břišní část je bílá (Rosenberg et Johanson 2003), šedobílá (Kocourek et Modrý 2003), nebo modročerná s tečkami (Štraub et Niedl 1971).

Pokožka je poměrně hladká (Bruins 2001) , silně žláznatá (Štraub et Niedl 1971). Na hřbetě je pokryta tvrdšími kuželovitými bradavkami (Štraub et Niedl 1971). Povrch pokožky je pokryt vrstvou slizu, který má dezinfekční účinek (Rosenberg et Johanson 2003).

Hlava je širší než delší (Štraub et Niedl 1971)

a poměrně malá (Fokt 2000) . Oči jsou malé a postrádají víčka (Rosenberg et Johanson 2003). Tlamka je krátká, zaokrouhlená (Vergner et Vergnerová 1986) bez jazyka ( Garvey 2000) a bez zubů ( Beck 2001). Ozvučný měchýřek chybí (Beck 2001). Tělo mají žáby vejčité ( Kocourek et Modrý 2003 ) až klínovité ( Beck 2001), výrazně dorzoventrálně zploštělé (Vergner et Vergnerová 1986). Velikost se pohybuje od 70 mm ( Kocourek et Modrý 2003 ) do 100 mm (Štraub et Niedl 1971). Velké samice mohou měřit až 120 mm ( Kocourek et Modrý 2003).

Přední končetiny jsou slabé s tenkými prsty (Štraub et Niedl 1971) bez plovací blány (Garvey 2000). Citlivé konečky prstů slouží při vyhledávání potravy (Beck 2001). Stejný účel plní také vibrace vnímající okrsky tkáně ( Rosenberg et Johanson 2003), Ty jsou uspořádané, podobně jako u ryb, do takzvané postraní čáry ( Beck 2001, Rosenberg et Johanson 2003,). K vyhledávání kořisti v kalné vodě slouží žábám také vinikající čich (Beck 2001, Rosenberg et Johanson 2003 ).

Zadní končetiny jsou poměrně dlouhé a silné (Vergner et Vergnerová 1986). Mezi prsty je natažena plovací blána ( Bruins 2001). Na třech prstech jsou vyvinuty černé ostré drápy, které slouží při trhání větší kořisti ( Kocourek et Modrý 2003).

2. Určení pohlaví

Samice jsou větší ( Kocourek et Modrý 2003) a nalezneme u nich viditelné kloakální pysky ( Bruins 2001). Samec je menší ( Kocourek et Modrý 2003) a často stojí na zadních nohách ( Bruins 2001) . V období páření mají samci na 1. – 3. prstě přední končetiny tmavé mozoly ( Bruins 2001). Pohlavní aktivita u samců je také doprovázena hlasitými rezonujícími zvuky (Kocourek et Modrý 2003) . Slyšitelnými až na vzdálenost 100m Rosenberg et Johanson 2003).

3.Rozšíření

Drápatky vodní jsou rozšířeny v jihovýchodní a východní Africe ( Kocourek et Modrý 2003, Fokt 2000) v tropickém a mírně tropickém pásmu ( Bruins 2001). Kde obývají hlavně řeky a močály (Vergner et Vergnerová 1986, Fokt 2000) zpravidla ve vyšších polohách ( Štraub et Niedl 1971). Drápatky se často vyskytují v kalné vodě (Bruins 2001), a sezóně zaplavovaných územích říčních niv (Beck 2001). Nikdy tyto obojživelníky však nenalezneme v prudce tekoucích vodních tocích (Bruins 2001).

Pokud v létě voda vyschne, drápatky hloubí až 30 cm dlouhé nory. Zde přečkávají ve vzduchové komůrce ( Beck 2001) až do dalších dešťů (Rosenberg et Johanson 2003). Takto vydrží po dobu až 10 měsíců (Beck2001). Po tuto dobu mají značně zpomalený metabolizmus (Rosenberg et Johanson 2003).

Drápatky byly také zavlečeny člověkem do jižní Kalifornie , Arizony (Beck 2001) a Oregonu (do dalších dešťů (Rosenberg et Johanson 2003) , menší populace je známá i ve Velké Británii ( Measey 2004). Zde jsou žáby nebezpečným konkurentem původním druhům, kalí vodu a je nebezpečí toxicity pro predátory (Masey 2004). Proto je v některých státech USA chov těchto žab zákonem zakázán (Beck 2001) a v několika dalších musí chovatel mít speciální povolení (Rosenberg et Johanson 2003).

4. Podmínky chovu

4.1.Nádrž

K chovu použijeme akvárium o obsahu 40 l ( Smrčková et Smrček 1988 , Vergner et Vergnerová 1986 ) až 50 l (Fokt2000) takto velké akvárium stačí pouze k chovu jednoho páru ( Kocourek et Modrý 2003). Pro skupinu šesti drápatek použijeme akvárium o velikosti 80 x 40 x 40cm ( Bruins 2001) . Na jedno zvíře by měly připadat přibližně 4 litry vody (Beck 2001 ) . Pro chov drápatek můžeme také použít akvaterárium s plovoucími lodyhami vodního moru ( Štraub et Niedl 1971). Vodní sloupec by neměl být od 15 cm maximálně do 30 cm ( Beck 2001) . Důležité je akvárium dobře zakrýt, protože drápatky dobře skáčou (Creek 2002). V letních měsících můžeme drápatky chovat i ve venkovních rybníčcích ( Kocourek et Modrý 2001, Hanel 1987).

Důležité je každé 3 až 4 dny vyměnit většinu vody v nádrži , akvarijní filtr musí být velmi tichý a spolehlivý, nesmí žáby rušit ( Smith 2001). Někteří autoři ho vůbec nedoporučují, protože způsobuje proudění vody a je zdrojem nežádoucích vybrací ( Beck 2001) . Dno nádrže ponecháme holé ( Kocourek et Modrý 2003), pro vytvoření úkrytů použijeme pouze větší kameny ( Beck 2001). Případně pouze plovoucí rostliny (Fokt 2000 ). Štěrk používaný u ryb může při pozření způsobit zažívací potíže ( Beck 2001).

4.2. Teplota

Tyto žáby mohou přežít ve vodě teplé 13 ^oC ( Kocourek et Modrý 2003), 15 – 35^oC ( Bruins 2001) extrémně se uvádí dokonce 0^oC – 30^oC (Wiligan 2001),nebo 2 – 35^oC (Measey 2004). Chováme je však při teplotě 20 – 24^oC ( Fokt 2000, Kocourek et Modrý 2003) nebo dokonce při teplotách 13 – 24^oC ( Hanel 1987) . Optimálně drápatkám vyhovuje teplota vody 22^oC ( Štraub et Niedl 1971) až 25^oC (Bruins 2001). Pro vyprovokování páření snížíme teplotu na několik týdnů na 12^oC (Bruins 2001) až 15^oC (Fokt 2000) . Toto snížení může trvat dva měsíce ( Smrčková et Smrček 1988 ) až deset týdnů ( Vergner et Vergnerová 1986) . Po zimování teplotu zvýšíme až na 26^oC (Smrčková et Smrček 1988).

5. Potrava a krmení

V přírodě se živý organickými zbytky (Rosenberg et Johanson 2003).

Dospělé žáby krmíme nejlépe třikrát týdně ( Vergner et Vergnerová 1986). Podáváme pouze taková sousta, jaká jsou schopny ihned ( Vergner et Vergnerová 1986), nebo nejpozději do 5 – 10 minut zkonzumovat ( Bruins 2001) . Žáby se nesmí překrmovat ( Beck 2001). Krmení je vhodné podávat z pinzety ( Vergner et Vergnerová 1986).Jako krmivo poslouží larvy komárů a pakomárů ( Smrček et Smrčková 1988), nebo jiné larvy hmyzu, žížaly ( Fokt 2000), drobné rybky (Kocourek et Modrý 2003 2003). Můžeme krmit také rybím masem ( Kocourek et Modrý 2003), rybím file ( Vergner et Vergnerová 1986) a také naškrábaným hovězím ( Vergner et Vergnerová 1986, Smrček et Smrčková 1988). Podávat lze i celé proužky masa ( Fokt 2000). . Drápatky v zajetí příjímají i hrubší krmiva pro akvarijní ryby ( Kocourek et Modrý 2003), nebo dokonce i krmivo pro psi a kočky ( Beck 2001). Pokud mají možnost, požírají také hmyz spadlý na vodní hladinu ( Hanel 1987) a také vajíčka všech obojživelníků ( Bruins 2001).

6. Rozmnožování

6.1. Páření a kladení vajec

Pohlavní dospělosti dosahují mladé žáby v období od 8 do 12 měsíců ( Kocourek et Modrý 2003) .V přírodě nastává páření během deštivých měsíců ( Bruins 2001) od července do září (Vergner Vergnerová 1986), v zajetí od května do září ( Kocourek et Modrý 2003, Vergner et Vergnerová 1986 ). Pro vyvolání páření snížíme teplotu po dobu 6 – 10 týdnů na teplotu 12 – 15 ⁰C ( Kocourek et Modrý 2003 2003). Po té postupně zvýšíme teplotu až na 26 ⁰C ( Vergner et Vergnerová 1986) , nebo chovný pár rovnou přemístíme do akvária s vodou teplou 26 ⁰0C. K páření je možné žáby stimulavat také podáním hormonu gonadotropin (Rosenberg et Johanson 2003). Drápatky neprovádí žádný rituální tanec, ale páří se u dna ( Bruins 2001). Při páření samice vypouští 500 – 2000 vajíček po celém akváriu a hned je začnou požírat ( Bruins 2001).

7. Odchov larev

Pulci se krmí výhradně filtrováním potravy z vody (Garvey 2000), při krmení si zajišťují dostatečnou cirkulaci vody pomocí sinchroního kmitání ocásků ( Beck 2001) . Důležité je aby potrava byla dostatečně drobná ( Beck 2001). Během prvních týdnů může větší potrava ucpat střeva proto se doporučuje scedit krmivo přes kus látky ( Bruins 2001). Pulce krmíme rostlinou potravou: sušenými kopřivami ( Smrček et Smrčková 1988), řasami, práškem ze sušených kopřiv či vojtěšky ( Kocourek et Modrý 2003), nebo pouze výluhem z usušených kopřiv nebo jetelového prachu ( Štraub et Niedl 1971). Můžeme také použít drobná akvarijní krmiva ( Bruins 2001). Jako živočišnou stravu krmíme vejce (Vergner et Vergnerová 1986) která nejprve uvaříme (Kocourek et Modrý 2003) , játra ( Vergner et Vergnerová 1986, Kocourek et Modrý 2003, Smrček et Smrčková 1988) a později drobnou živou potravu (Kocourek et Modrý 2003) . Jako krmivo můžeme použít také kvasnice ( Vergner et Vergnerová 1986, Kocourek et Modrý 2003, Bruins 2001) a jemný plankton ( Smrček et Smrčková 1988). Překrmení pulců je velmi nebezpečné (Beck 2001).

Na každého jedince by mělo připadat přibližně 0,5 litru vody kterou každý den téměř všechnu vyměňujeme (Beck 2001).

Vlastní pozorování

1. Akvárium

Chovný pár chovám v akváriu o rozměrech 50 x 30 x 30 cm (d x v x š). Teplota v akváriu kolísá od 19 ⁰C v noci po 22 až 23 ⁰C přes den. Akvárium je vybaveno filtrem a několika kameny, které slouží žábám jako úkryty. Nádrž je „osázena“ umělými rostlinami připevněnými ke kamenům gumičkou a trsem jávského mechu. Dno je z higienických důvodů ponecháno holé.

2. Krmení

Jako krmivo předkládám kousky hovězího masa a mražené patentky. Pro zpestření krmné dávky používám také cvrčky a občas larvy potemníka Zophopbas morio. Samice s chutí konzumuje šváby Blaptica dubia a dokonce také holata myší i potkanů . Kromě patentek všechny druhy krmiv podávám žábě z pinzety přímo do tlamky, patentky nechávám spadnout na dno a žáby si je potom sami sbírají. Dospělé žáby krmím dvakrát týdně mláďata samozřejmě častěji.

3. Rozmnožení

Pro vyprovokování pohlavní aktivity byl samec od 15.11. 2005 do 18. 12. 2005 zazimován při teplotě 15 ⁰C. Samička zimována nebyla. Po odzimování vážil sameček 55g což je stejně jako před zimováním. Samička měla stejnou hmotnost. Pár byl přemístěn do akvária o objemu 60l při teplotě19 až 21 ⁰C. Zde byly žáby také do syta nakrmeny. Přes noc se samec ozýval charakteristickým bzučením. Druhý den ráno byly po celém akváriu roztroušeny stovky drobných kulatých vajíček ve slizovém pouzdře. Samice nakladla vejce na umělé rostliny, ale také na stěny a dno akvária. Po nakladení jsem pár, přesto že o vajíčka nejevil zájem, okamžitě přemístil do jiného akvária.

U vajíček jsem vyměnil polovinu vody za čerstvou z kohoutku s přípravkem na úpravu čerstvé akvarijní vody. Do akvária s vajíčky bylo zavedeno mírné vzduchování a teplota byla zvýšena na 24 až 25 ⁰C. Následující den již byly ve vajíčkách patrné pohybující se zárodky a ve večerních hodinách nastalo líhnutí. Po 48 hodinách od nakladení byla všechna oplozená vajíčka vylíhnutá. Po vykulení pulců jsem ihned odstranil neoplozená zplesnivělá vajíčka.

4. Odchov mláďat

Po 24 hodinách od vylíhnutí jsem pulce začal krmit kvasnicemi zcezenými přes přes kousek látky. Později jsem ke kvasnicím začal přidávat také krmivo pro akvarijní ryby a lon baby pro rybí potěr. Vše bylo zcezeno přes kousek látky. Krmení podávám pulcům každý den. Po nakrmení pulců vařeným vaječným žloutkem došlo přes noc k ůhynu přibližně 40 pulců. Všichni měli nafouknutá bříška a leželi na dně. proto jsem další krmení tímto krmivem neriskoval. Důležité je také obdenm odsát zbytky neskonzumované potravy.

Pulci se při teplotě 25 – 26 25 ⁰C vyvíjeli velmi rychle, lae také velmi nevyrovnaně. Proměna na stává pozvolna nejprve pulcům narostou dlouhé hmatové fousy. Po tom narůstají

postupně zadní končetiny. Ze začátku je patrná pouze malá bulka u řitního otvoru. ta se začne prodlužovat a za několik dní se dají rozeznat i prsty s plovací blánou. Pulec nejprve tahá nožičky za sebou, ale později s nimi začíná i hýbat. V tomto okamžiku začínají růst táké přední končetiny. Když je žába vybavena oběma páry končetin, začíná metamorfóza pulce v žábu. Největší proměna je patrná na hlavě. Oči se postupně posouvají směrem vzhůru. Ústa se rozšiřují a celá hlava se zmenší asi na jednu polovinu až na jednu třetinu. Pak se začne vstřebávat ocas. Celá tato proměna trvá asi jeden týden.

Čerstvě metamorfované žabky přemisťuji do mělkého akvária a krmým je strouhanými patentkami každý den.